Je problém, když je dítě levák?

Je problém, když je dítě levák?

Levák, nebo pravák? Rodiče s napětím očekávají chvíli, kdy bude zřejmé, která ruka (a tedy která polovina těla) u dítěte dominuje. Reakce na to, že dítě kreslí levou rukou a ke kaleidoskopu přikládá levé oko, jsou mnohdy rozporuplné. Přitom leváctví nemusí být samo o sobě problémem – pokud se na svět nedokážeme dívat pouze optikou pravorukých.


Leváků je v populaci zhruba 10 %, přitom jejich počet (zdánlivě) stoupá. Nejedná se o to, že by se snad rodilo více dětí s dominancí levé strany těla (tj. pravé mozkové hemisféry), ale spíše o to, že k přeučování leváků už téměř nedochází, a proto se jejich přirozené zastoupení v populaci ustaluje. I když bude mírně stoupat, stále budou leváci ve výrazné menšině.


U dítěte se začne pravo-/levorukost plně projevovat od tří do šesti let. Existuje několik typů tzv. laterality (tj. stranové vyhraněnosti), přičemž největší problémy vznikají při zkřížené lateralitě, tedy při dominanci pravého oka a levé ruky nebo naopak. Levorukost i pravorukost jsou z hlediska fyziologického rovnocenné varianty a jsou bezproblémové, problémy nastávají jen v situacích, kdy se levák musí přizpůsobit pravorukému světu.


Kdy má tedy dítě-levák největší problémy? Jednoznačně při nástupu do školy. Aniž si to uvědomujeme, náš svět je celý vystavěn pro praváky, pro dominantní většinu. Levák se může při kreslení nebo psaní jevit jako nešikovný, přitom jeho projev není zapříčiněn motorickou nedostatečností, ale tím, že se levoruké dítě snaží adaptovat na pravoruký svět.
Nevěříte? Vezměte si například psaní – sklon písma, písanek, umístění předloh, ale i koncepce omalovánek je přizpůsobena pravákům. I okna jsou nalevo, a tak si levák při psaní stíní. Zkuste si ořezat tužku levou rukou, nebo levou rukou rýsovat podle pravítka. Nula nalevo vám najednou překáží, že? A co třeba stříhání papíru?


Může se stát, že dítě-levák zezačátku školní docházky zažije neoprávněně neúspěch – může být frustrováno tím, že mu něco „nejde“. Proto je důležité, aby rodiče i učitelé přistupovali k pravákům i levákům rovnocenně a aby levákům citlivě vysvětlili, že levorukost není na překážku. Pokud levákovi ukazujeme, jak se něco dělá, je vhodné neukazovat to na pravou ruku (zajímavé je to na příkladu vázání tkaničky), a zcela nevhodné je podávat mu pomůcky do pravé ruky – dítě je pak zmatené. V prvních letech školní docházky se doporučuje leváky vybavit speciálními pomůckami pro ně určenými (psací potřeby, nůžky apod.).

Mohlo by se zdát, že být levákem znamená mít více problémů, ale není tomu tak. Právě proto, že leváci odmalička překonávají překážky pravorukého světa, se naučí hledat originální řešení a adaptovat se. Jejich levorukost v kontextu našeho světa jim může poskytnout příležitost – příležitost, jak dělat věci jinak, jak je vidět z jiného úhlu pohledu, jak být samostatný a nalézat originální řešení.